Zvýšená únava, bolest hlavy, nevolnost, alergie, respirační potíže a při dlouhodobém vystavení i rizika onemocnění srdce či rakoviny plic. Za to vše může špatný vzduch v místnostech. Co s tím?
Na vině nekvalitního vzduchu je nejčastěji nedostatečné větrání i nevhodné teplotní a vlhkostní podmínky v interiéru. S hodnocením kvality vzduchu vám pomohou chytří pomocníci.
Chytrý měřič kvality vzduchu
Pro vyhodnocení jednotlivých místností i dlouhodobý monitoring nejlépe poslouží chytré měřiče kvality vzduchu – přístroje analyzující složení a stav vzduchu v interiéru. V závislosti na vybraném modelu lze rozpoznat teplotu a vlhkost v místnosti, přítomnost prachových částic, koncentrace CO2, těkavých organických látek (VOC), případně i koncentrace radonu, formaldehydu či hladinu hluku. Tento detektor kvality vzduchu pomáhá díky neustálému monitoringu optimalizovat větrání a klimatizaci, což nejen vede k úspoře energie, ale i odvrácení potenciálních zdravotních rizik.
Detektor CO2
Detektor oxidu uhličitého změří koncentraci CO2 v uzavřených místnostech, vhodný je zejména do kuchyně, ložnice a do místností s velkou koncentrací lidí. Detektor CO2 vybavený Wi-Fi lze napojit na chytrou domácnost či vzduchotechniku, kdy centrální jednotka automaticky zajistí vyvětrání.
Detektor plynů
Detektor CO rozpozná silně jedovatý oxid uhelnatý, který vzniká nedokonalým spalováním plynových kotlů či při činnosti neseřízených průtokových ohřívačů vody na plyn. Umístěn by měl být v každé místnosti, kde je spotřebič spalující palivo. Chytré detektory plynů lze propojit s mobilní aplikací, kdy v případě zvýšené koncentrace obdržíte kromě alarmu informaci i pomocí notifikace či SMS.
Další detektory pro měření kvality vzduchu
Dále ve své domácnosti můžete použít monitory teploty a vlhkosti v místnosti, jakož i monitor množství radonu.
Kvalitu ovzduší ovlivňuje řízené větrání, odsavač par i čištění vzduchu
Dle hygienických norem je třeba zajistit přísun nejméně 25 m3/h čerstvého vzduchu na osobu. Vysušený a vydýchaný vzduch dráždí sliznice, obsahuje množství prachových částic usazujících se v dýchacích cestách a vysoké koncentrace C02.
Příliš vlhký vzduch zase podporuje růst plísní a množení bakterií a roztočů. Důležité je proto udržovat optimální teplotu vzduchu v místnosti v rozmezí 20–22 °C, jakož i optimální vlhkost (cca 45–60 % v zimě, 40–55 % v létě).
S dobrou kvalitou vzduchu vám pomůže následující.
Přirozené větrání – pravidelné nárazové větrání je třeba provádět opakovaně (ideálně 1–2× za hodinu na 5 minut), příp. je vhodné řešit přívod čerstvého vzduchu pomocí mikroventilace, která umožňuje průběžné pronikání vzduchu do interiéru bez výrazných tepelných ztrát.
Řízené větrání – centrálně řízený systém s rekuperací udržuje oproti nárazovému větrání vzduch čistý stabilně, za udržování konstantních teplot v místnosti, navíc čistí vzduch od prachu, alergenů i pachů a pomáhá udržovat optimální vlhkost. Jeho nevýhodou jsou vyšší náklady na pořízení.
Využívání digestoře při vaření – pachy a výpary při vaření zvyšují koncentrace CO2 a VOC, jakož i vlhkost. Používání digestoře/odsavače par pomáhá udržovat zdravější vnitřní prostředí. Odsavač snižuje vlhkost i možnost výskytu nebezpečných plísní. Preferujte přitom ty s kovovým filtrem (ideálně raději nerezový než hliníkový filtr) a nezapomínejte filtry pravidelně čistit, jinak bude účinnost odsávání klesat. Tip z praxe. Značka MORA nabízí až 7 variant odtahu v jednom odsavači.
Větrání koupelny – v koupelně je specifické mikroklima, kdy vysoké teploty a nadměrná vlhkost vytvářejí ideální prostředí pro růst mikroorganismů (houby, plísně). Nemá-li koupelna okno, je třeba zajistit pravidelné větrání pomocí ventilátoru.
Čističky vzduchu – jsou vhodnou alternativou k systémům větrání, ideální jsou zejména pro místa s více znečištěným vzduchem, smogem, nebo v domovech alergiků. Nutné je zvolit čističku vzduchu s dostatečným výkonem.
Zvlhčovače vzduchu – obzvláště v zimě je vhodné v interiérech s nízkou vlhkostí zvlhčovat suchý vzduch pomocí zvlhčovače. Ten usnadňuje dýchání a zabraňuje víření prachu a alergenů.
Přírodní materiály – preferováním nábytku z masivu před dřevotřískou či podlah z marmolea místo z PVC apod. zredukujete počet zdrojů VOC u vás doma.
Pokojové rostliny, které čistí vzduch – některé rostliny jsou schopny neutralizovat škodliviny z okolí a čistit vzduch či zvýšit jeho vlhkost. Mezi ně patří například kapradiny, lopatkovec, potos, fíkus, voděnka či břečťan. Rozhodně ale nespoléhejte jen na rostliny.
S jakými škodlivými látkami se lze ve vzduchu setkat
V ovzduší se kromě prachu, pylu, bakterií, plísní či různých alergenů můžeme setkat i s dalšími škodlivými látkami. Mezi ty nejčastější patří:
CO2
Oxid uhličitý je přirozenou plynnou součástí zemské atmosféry. Jedná se o bezbarvý plyn bez zápachu, který není sám o sobě jedovatý, ale je nedýchatelný. Koncentrace v přírodě je cca 400 ppm, ve vydýchaných místnostech je však mnohonásobně vyšší. Tvoří se při metabolické činnosti živých organismů (tedy i zvířat a rostlin), ale také při spalování (vč. vaření na plynu).
Doporučená koncentrace CO2 v interiéru by měla být do 1 000 ppm. V rozmezí 1000–2000 ppm se objevuje únava a snižuje koncentrace, nad 2 000 ppm přichází bolest hlavy. Hodnoty nad 5 000 ppm způsobují nevolnost a zvyšují tep, při 15 000 ppm se objevují závratě a dýchací potíže, při hodnotě přesahující 40 000 ppm nastává ztráta vědomí.
CO
Oxid uhelnatý je jedovatý plyn bez barvy, chuti i zápachu, proto jej našimi smysly nerozpoznáme. Vzniká především při nedokonalém spalování paliv, jako je uhlí, plyn, dřevo (špatné spalování u plynového kotle, plynového průtokového ohřívače vody, doutnající dřevo v krbu atd.).
Již při nižších koncentracích CO lze pociťovat únavu či bolest hlavy, u kardiaků se může objevovat bolest na prsou. Vyšší koncentrace vede k silným bolestem hlavy, závratím, žaludeční nevolnosti, halucinacím, při vysokých koncentracích CO člověk upadá do bezvědomí a umírá.
Do místností, kde máte spotřebiče jako kotel, nebo karmu, si rozhodně detektor CO pořiďte.
VOC (volatilní/těkavé organické sloučeniny)
Jedná se o organické chemikálie, které se uvolňují z produktů běžné potřeby (čisticí prostředky, osvěžovače vzduchu, vonné tyčinky, barvy, laky, lepidla, dezinfekční prostředky, drogistické zboží atd.) a při pokojové teplotě se přeměňují na plyn. Vznikají ale i při vaření na plynovém sporáku, jsou v cigaretovém kouři i výparech z vybavení interiéru.
Nejčastěji se jedná o aceton, formaldehyd, fenol, oxid dusnatý, toluen, sirovodík, benzen aj. Některé jsou jasně citelné, jiné jsou zcela bez zápachu.
Koncentrace VOC látek může být v interiéru až 100× vyšší než ve venkovním prostředí, což má zásadní vliv na lidské zdraví – způsobují podráždění očí, dýchacích cest, nevolnost, alergické reakce, bolesti hlavy, infekce horních cest dýchacích. Dlouhodobá expozice zvýšeným koncentracím může vést k chronickým respiračním onemocněním, potížím se srdcem či rakovině plic.
Jednotlivé koncentrace VOC lze měřit odděleně, případně je možné použít detektor TVOC, který měří více VOC látek přítomných ve vzduchu.
Špatná kvalita vzduchu negativně ovlivní lidské zdraví
Čistý vzduch podmiňuje naše zdraví. Prach, smog a suchý vzduch jsou příčinou především respiračních problémů, záchvatů kašle, zhoršeného dýchání, alergií a oslabení imunity. Viry, bakterie a plísně způsobují řadu různých onemocnění, formaldehyd a další VOC mohou vést až k rakovině či srdečním onemocněním.
Veškeré škodlivé látky v ovzduší navíc způsobují zvýšenou únavu, bolesti hlavy a neschopnost soustředit.
