Poradíme, Jak si vybrat ten pravý a rychlý disk (SSD)

Výhody SSD

SSD disky jsou poslední dobou velmi oblíbenou součástí nových počítačových sestav, oproti ustupujícím HDD. Od klasických HDD se tyto disky odlišují především tím, že nemají pohyblivé části, které by se mohli časem poškodit, a tím pádem byste mohli o svá data přijít. To je jednou z hlavních výhod SSD disků. Ale výhod i nevýhod je celá řada. Pojďme si je představit.

Krátké přístupové body

Velkou výhodou těchto SSD disků jsou jeho přístupové body. Díky absenci jakýchkoli pohyblivých částí se doba přístupu pohybuje pod hranicí 1 ms, což je s porovnáním s klasickými HDD doslova blesk. Ty nejlepší SDD disky se pohybují hluboko pod 1 ms.

Přenos a čtení

Další velkou výhodou SDD disků je rychlost přenosu a čtení. Tyto parametry jsou oproti klasickému HDD velmi vysoké, a u průměrných SDD se pohybují okolo 500 mb/s. To je asi čtyřikrát více, než co nabízí klasické HDD. To je umožněno především absencí mechanických částí, které jinak tento proce zdržují.

Spotřeba elektrické energie

Nesporným plusem, které SDD disky disponují je jejich minimální spotřeba elektrické energie. Ta je až trojnásobně menší oproti klasickým diskům, a za rok to může dělat poměrně slušný ranec peněz. To je možné díky absenci mechanického motorku, který se musí pohánět. Tato absence pak způsobuje také nulovou hlučnost i menší provozní teploty, což vede k dalšímu snížení spotřeby na chlazení.

Velká odolnost

Obrovskou a nespornou výhodou SDD disků je jejich odolnost. Tyto disky můžete instalovat prakticky v jakékoli pozici, aniž by ztratily cokoli ze svého výkonu. Díky tomu budou vždy pracovat absolutně bezchybně. Omezení nemají ani v rámci teplot či magnetického pole. HDD mají v tomto značně omezené pole působnosti. A konečně, SDD disky disponují velkou odolností vůči vibracím a nárazům. Nemusíte se tak o svá data bát!

zpět k menu ↑

Nevýhody SDD disků

Klesající výkon disku

Ačkoli se může zdát, že SDD disky jsou co do výkonu a rychlosti to nejlepší, co můžete na trhu získat, není to bohužel pravdou. Jeho výkon klesá s jeho stářím. A můžeme říct, že pokles výkonu je značný, a po čase klesá hluboce pod výkon klasických HDD. Co je velký problém u SDD disků, pak jejich promazání. To probíhá po různých buňkách, které obsahují i data, která vymazat nechceme. Než se tedy vše přesune a promaže, uplyne skutečně dlouhá doba. Navíc je nezbytné udržovat nějaké volné místo, které pak bude sloužit pro právě účely promazání SDD disků.

Omezený počet zápisů

Další velkou nevýhodou SDD disků je jejich omezený počet zápisů, který rozhodně nemůže konkurovat počtu zápisů na klasický HDD. Zápis u SDD disků se pohybuje v závislosti na použitých čipech od 1 000 do 100 000 zápisů na jednu buňku. Musíme mít na paměti, že v SDD discích probíhá také spousta interních procesů, které celý disk zpomalují, a také zkracují jeho životnost.

Nemožné obnovení

Další velkou nevýhodou SDD disků je prakticky nemožnost jejích obnovení. Doporučuje se proto, aby se SDD disky používaly jako systémové, a větší objem uživatelských dat byly zálohovány především na HDD disky. Pokud se přesto rozhodnete pro své soubory používat SDD disk jako hlavní, doporučují se jeho velmi časté zálohy, aby nedošlo ke ztrátě dat.

zpět k menu ↑

Jak vybrat SSD disk?

Vyměnit klasický pevný disk v počítači za moderní SSD disk, tedy úložiště, které nemá žádné mechanické části a je tudíž výrazně méně náchylné k poškození, může být prvním krokem k omlazení staršího počítače. Možná se ale ptáte, jak takový SSD disk (Solid State Drive) vybrat. Tak přesně na to se podíváme v tomto článku.

V prvé řadě je třeba zvážit, za jakým účelem si vlastně SSD disk plánuji pořídit, jakým způsobem ho budu využívat. Od toho se odvíjí základní parametr a tím je velikost disku. Zlatým středem v možnostech výběru jsou disky o velikosti 256 GB. Pokud si plánujete připlatit trochu více, mohly by vás zaujmout disky o dvojnásobné velikosti, tedy 256 GB. Samozřejmě, pokud potřebujete vyměnit disk třeba v notebooku, který není tak často využíváný a není třeba v něm ukládat větší objemy dat, bez problémů si vystačíte i s malým SSD o velikosti 128 GB. Zde výběr skutečně závisí na tom, jaká data plánujete na disk ukládat. Pro běžné užívání postačí uvedená zlatá střední cesta, pokud potřebujete ukládat skutečně velké objemy dat, či disk využívat jako zálohu, třeba firemních dokumentů nebo sbírky fotek či hudby, poohlédněte se raději po klasickém externím disku.

Velmi rozumným řešením je spojení SSD i klasického disku – pokud to tedy náš počítač umožňuje. SSD disk se pak dá využít jako disk systémový a na klasické ukládání dat použijete běžné HDD.

Rychlost

Rychlost – to je ostatně jeden z dobrých důvodů, proč si SSD disk pořídit. V rychlosti čtení a zápisu dat jsou SSD disky jasnými vítězi. Doporučujeme se orientovat zejména podle dvou údajů. Prvním z nich je tzv. Sekvenční zápis, ten stručně řečeno znamená, jak si disk poradí se zápisem/čtení větších, souvislých kusů dat, jako je třeba film. Druhým údajem je tzv. Náhodné čtení/zápis, který nám podává informaci o průměrné rychlosti čtení drobných informací náhodně rozesetých po celém disku. Tato rychlost se udává v jednotkách nazvaných IOPS (Input-Output Operations Per Second). Abychom jen suše neteoretizovali – klasický pevný disk dosahuje rychlosti čtení cca 150 IOPS, u těch rychlejších SSD disků najdeme hodnoty, které dosahují klidně 80 000 IOPS. A to už je pořádný rozdíl.

Kam s ním

Další parametr už je poněkud techničtější a dá se jednoduše shrnout již okřídlenou větou českého literárního klasika Jana Nerudy: Kam s ním? Ano, nyní bude řeč o tom, kam takový SSD disk připojit. Aby byly možnosti SSD disku (rychlost čtení kolem pěti set megabitů za sekundu) využity skutečně naplno, je třeba jej připojit minimálně do slotu SATA III. V klasickém SATA II bude čtení disku výrazně zpomaleno (cca na dvoutřetinový výkon) a vy se tím připravíte o další výhodu SSD, tedy rychlost čtení a ukládání dat. V moderních notebocích se můžeme setkat i modulem ve slotu M.2, ten nahrazuje pomalu a jistě zastarávající SATA rozhraní a umožňuje skutečně velkou datovou propustnost a tím i maximální využití schopností SSD disku.

Dvojí technologie

Pří výběru můžete také narazit na dvojici technologií, na jejichž základě SSD disky fungují, tedy takzvané SLC a MLC. Rozdíl tkví jednoduše v tom, jestli na tranzistor, jejichž řada tvoří SSD disk, můžeme uložit jeden jediný bit informace, tedy 0 nebo 1 (to je SLC, Single Level Cell) nebo těchto bitů můžeme uložit rovnou celý řetězec (tedy MLC, Multi Level Cell). V tomto případě však nemusí nutně platit často používané „čím více, tím lépe“. MLC SSD disky se totiž nedají přepsat tolikrát jako SSD disky se Single Level Cell technologií. Faktem však zůstává, že MLC disky jsou levnější a také rozšířenější. Pokud ale budete mít možnost si vybrat, zkuste zvážit nákup spíše SLC SSD.

Vybírat SSD disk není žádná věda, i když by se to mohlo na první pohled zdát. Stačí jen pečlivě sledovat výše uvedené parametry, vědět, proč vlastně SSD disk pořizuji a jak ho plánuji využívat. A pokud přeci jenom nevím, není ostudou obrátit se na odborníky. Rádi pomůžou.

zpět k menu ↑

Tipy před výběrem

Pokud se budete rozhodovat pro koupi SDD disků, měli byste mít na paměti také dvě důležité rady, bez kterých by váš disk nemusel fungovat. První radou je fakt, že vaše RAM by měla dosahovat alespoň 8 GB. Nižší výkon by nemusel SDD diskům svědčit. Druhou radou pak je, aby maximální zaplnění SDD disku bylo 90%. Důvod je prostý. Když jej budete chtít přemazávat, budete potřebovat také volné buňky k tomu, aby se mohli data přemístit a nepotřebná vymazat.

GeekLife.cz