Co je to technostres? A jak se s ním vypořádat?

Život bez technologií si už dnes neumíme představit. Ale ani s nimi to není snadné. Nadměrné využívání technologií totiž může vést k technostresu. K moderní nemoci, která ovlivňuje chování, myšlení i životní styl. Podle průzkumů trpí technostresem až 70 % dospělých.

Pandemie nás uvrhla do digitální pasti

Technostres se stal fenoménem dnešní uspěchané doby. Jeho vliv ještě zesílila nedávná pandemie COVID-19, která přesunula značnou část našich pracovních aktivit do online prostředí.

Americký psychoterapeut Craig Brod už v roce 1984 definoval technostres jako moderní nemoc způsobenou neschopností vyrovnat se s novými počítačovými technologiemi zdravým způsobem. A to šlo tehdy o úplný začátek současného trendu zavádění nových a nových technologií, o AI ani nemluvě.

Senioři v digitální džungli

Jak informovala Grantová agentura České republiky, výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně zjistili alarmující data. Z průzkumu mezi 1300 zaměstnanci ve věku 50-64 let ve čtyř středoevropských zemích vyplývá, že až čtvrtina z nich se potýká s přemírou technologií nebo jejich složitostí.

Téměř polovině vadí, že jejich používání technologií může někdo sledovat. Dalších 40 % se obává o své soukromí a možnosti vystopování jejich dat i po letech.

Pět tváří digitálního stresu

Technostres se projevuje různými způsoby:

1. techno-přetížení nutí lidi pracovat rychleji a více
2. techno-invaze vyvolává pocit, že musíme být stále dostupní
3. techno-složitost děsí lidi novými aplikacemi a IT žargonem, v posledních měsících i samotnou AI a jejími „schopnostmi“
4. techno-nejistota vzniká z rychlých změn v technologiích. Lidé se obávají, že pro výkone své současné práce se budou muset učit a přizpůsobovat mnohem víc, než museli doposud
5. techno-nejistota ohledně práce vyvolává obavy ze ztráty pozice kvůli novým technologiím, nová vlna této nejistoty teď panuje s nástupem AI.

Když telefon ovládne váš život

Dnes už si v kanceláři nepřivodíme jen o fyzické problémy, jako je zánět karpálního tunelu, bolavá záda nebo zamrzlé rameno. Objevují se hlavně psychické potíže – od strachu být bez telefonu (nomofóbie) přes syndrom falešného vibrování, až po nespavost z častého „zírání“ do modrého světla obrazovek. Častý je také syndrom FOMO (fear of missing out) – strach, že nám něco uteče.

Do toho jsou tu ještě i sociální sítě, které navíc, ke všemu výše uvedenému, vyvolávají ještě i pocity nedokonalosti a nutnost neustálého srovnávání s ostatními.

Jenže: kdy dáváme posty na sociální sítě? Když je nám dobře, stalo se něco velmi příznivého, zkrátka když jsme nahoře. A kdy jen nakukujeme do sociálních sítí? Když je nám zle, smutno, když se cítíme dole. Oba protiklady a nesoulad v čase pak vyvolávají všechny ty negativní jevy, za nimiž sítě (a jejich nesprávné používání) stojí.

Digitální stres ničí pracovní pohodu

Po každém digitálním vyrušení potřebujeme až 23 minut, než se vrátíme k plné produktivitě. Co je digitální vyrušení? Třeba pípnutí notifikace. Kolik že denně jich přijde?

Technostres výrazně snižuje pracovní spokojenost a produktivitu. Vede k častější absenci v práci a vyšší fluktuaci zaměstnanců. Způsobuje vyčerpání, ztrátu motivace a může vyústit až v syndrom vyhoření, jak upozorňují výzkumníci z Mendelovy univerzity. Lidé mají problémy s koncentrací, pamětí a rozhodováním. Mění se jejich chování: ztrácí iniciativu a energii.

Jak zkrotit digitální přetížení? To je, oč tu běží!

Nastavte si jasné hranice používání technologií. Dělejte si pravidelné pauzy, a po práci se od technologií odpojte na co nejdelší možnou dobu. Zaměstnavatel by vás neměl nutit, abyste byli dostupní non-stop. Zaměstnavatelé by měli počítat s postupným zaváděním nových technologiích (kde je to jen trochu možné). A hlavně: s dostatečnou podporou každé nové věci.

Jste-li živnostník, se situací si musíte poradit sami, nebo s pomocí odborné firmy. Vy si ale načas dávat nemůžete. Váš technostres ale nemusí být tak prudký, právě proto, že technologii budete chtít sami za sebe a do svého byznysu.

Work-life balance

Dobré zkušenosti jsou s nástroji pro digitální adaptaci, které nabízí interaktivní návody a postupy. Vedoucí pracovníci by, podle doporučení z výsledků průzkumu, měli se zaměstnanci pravidelně komunikovat a všímat si příznaků technostresu.

Life-work balance, neboli rovnováha mezi prací a osobním životem, je dnes mnohem palčivější téma než kdy dřív. Dobrou zprávou ale je, že současná mladá generace už se vtíravosti technologií umí bránit. A za work-life balance si stojí poměrně silně.