Srovnání několik let starého fitness náramku s módním páskem Fitbit není zrovna dvakrát férové. Na stranu druhou ale docela dobře ilustruje vývoj v této oblasti na trhu.
Pozn. Autorem recenze je Miloslav Hamřík, bloger a social media editor Radiožurnálu.
Proč fitness tracker?
Když jsem se před léty dostával do formy kvůli 1/2maratonu, který jsem nakonec nikdy neběžel (chuť byla, ale trhání osmiček a následné vzpamatovávání mého těla a zažívacího ústrojí ze série čtyřnásobného užívání antibiotik mi příliš neprospělo), zakoupil jsem si náramek Nike Sportband. Jedná se o velmi jednoduchý náramek, který funguje i bez GPS, protože snímá kroky pomocí snímače v botě. To znamená, že funguje i na běhacím páse, což je pro alergiky na jaře spása. Náramek jsem na nějaký čas odložil a teprve nedávno, když mi čísla na váze ukázala nelichotivý osobní rekord, jsem ho začal zase používat.
Brzy se ovšem ukázalo, že osvědčené boty na běhací pás se do města moc nehodí (navíc byly už dost prošlapané). A to především v dnech, kdy prší. A já se nechtěl měřit 2x týdně a běhat, ale spíš každý den rychle chodit (důvody: slabší fyzička, klouby a vhodná tepová frekvence). Tak jsem se porozhlédl na trhu, navštívil konferenci New Media Inspiration zaměřenou na sebeměření a víceméně jsem si vybral Fitbit Charge HR. Plánoval jsem ho koupit o něco později, ale když Alza na Velikonoce nabídla z původních 4200 korun několik stovek slevu, bylo rozhodnuto. Již během prvního dne jsem samozřejmě náramek začal testovat a první dojmy z něj lze stěží nazvat jinak, než čiré nadšení.
Co Fitbit Charge HR umí
Začnu tím, co neumí. Nezvládá vodu tak, jako jeho předchůdce Fitbit Flex (zde je recenze Fitbit Flex). Takže se s ním nedá ani plavat, ani se nedoporučuje se s ním sprchovat (ideální využití pauzy na sprchu je nabití pásku). Umí sice monitorovat spánek a umí i budit vibracemi, ale pouze v přesně stanovený čas. Jestli znáte nějakou spací aplikaci, která vás budí ve vhodné fázi spánku (SleepAsAndroid), budete možná trochu zklamáni. To jsou asi největší slabiny náramku, ale je otázkou, kolik lidí by tyto funkce využívalo. To se týká i funkce, kdy web výrobce sleduje to, co jíte. Pokud žijete mimo ČR, možná využijete databáze jídel dle zemí, ale náš stát chybí. Ale za sebe přiznávám, že sílu totálně změnit svůj životní styl natolik, abych si zapisoval, kdy jsem co snědl a opisoval kalorie z obalů, to opravdu nemíním.
Tip: podívejte se, jaké chytré hodinky vybrat.
Ovládání, funkce a výdrž
Náramek se ovládá jediným tlačítkem na levém boku nebo si lze v nastavení nastavit prioritní informaci, která se zobrazí poté, co do náramku dvakrát klepnete. Odzkoušeno mám, že když mám plné ruce, stačí si náramkem dvakrát ťuknout o čelo. Pokud hubnete, doporučuji si na „dvojklik“ nastavit hodnotu srdečního tepu pro rychlou kontrolu, zda jste ve správné „fat burn“ zóně. Předností náramku je i slušná výdrž na baterie. Výrobce udává až 5 dní, nicméně při zapnutém snímání tepu a trochu aktivnějším způsobu života se to smrskne na nabíjení obden. Je to daň především za to, že umožňuje měření všech hodnot po celý den. Fitbit je určen ke stálému nošení. Z ryze sportovního doplňku tak přesahuje i do segmentu péče o zdraví, kdy může člověku dodávat lepší pocit (je otázkou nakolik je tento pocit falešný), že dělá něco pro své zdraví. Stejně tak může někomu vyhovovat, že pro samotný monitoring a základní přehled o stavu aktivit není nutné mít při sportování telefon u sebe. Pokud ho ale sebou nosíte i při běhání, stačí si zapnout Bluetooth.Na příchozí hovor pak reaguje pásek vibrováním a zobrazením jména volajícího kontaktu. Tak to alespoň popisuje výrobce. V praxi nemám odzkoušeno, protože můj současný telefon (po krádeži S4 jsem se vrátil k S3 mini) má pouze Android 4.1 a nikoliv vyžadovanou verzi 4.3. Výhodou aplikace v mobilu či tabletu je to, že ukazuje oproti pásku všechny hodnoty na jedné obrazovce. Můžete si nastavit průběžnou synchronizaci mobilu a pásku, ale počítejte s tím, že vás to bude stát trochu baterky navíc. Nejlepší přehled o pohybu stejně neposkytuje ani pásek, ani aplikace, ale web Fitbit.com. To je ale samostatná kapitola o kousek níž.
Alergické reakce a materiál
Na internetovém shopu jsem narazil na možné problémy s materiálem pásku. Jsem hodně citlivý na podobné věci a během 14 dnů se mi menší vyrážka na ruce udělala. Potom jsem začal pásek alespoň 3x denně posouvat po ruce a naučil jsem se taky alespoň jednou denně ho otřít vlhkým hadrem. Od té doby mám klid a nemusel jsem se tak uchýlit k nouzovému řešení – nošení náramku na druhé ruce. Co se týká odolnosti displeje, je to malý kousek černého plastu a tak je možné, že si stejně jako já, uděláte první škrábanec už pár dní od pořízení náramku, kdy jen jemně otřete ruku o pouliční lampu. Můžete se vztekat, ale to je tak všechno.
Problémy s webem Fitbitu
Poměrně dost mi prvotní dojem z náramku kazily problémy webu společnosti. Několikrát se mi stalo, že stránky s výsledky shodily prohlížeč nebo stránka přestala reagovat. Problémy se zobrazováním jednotlivých „běhů“ se objevovaly na stolním PC, notebooku i tabletu s Androidem Nexus7. Abych vyloučil, že problémy nenastávají jen u Chrome, vyzkoušel jsem stránky i ve Firefoxu. Shodit se mi ho sice nepodařilo, ale i tak vypadala stránka po načtení prázdná. Grafy se nevykreslily, jak můžete vidět na obrázku. Výpadek při psaní tohoto článku trval více než 24 hodin. A nezlobte se, ale to v dnešní době není příliš normální. Je otázkou, jak často se podobné excesy budou opakovat. Snad se jednalo pouze o dočasnou indispozici (během dalších týdnů nošení se problém již neopakoval). Když ale web funguje, je přehledný, přitom detailní a najdete tam opravdu vše, co potřebujete.
Trochu úsměvné je, že problémy se zobrazením se týkaly i premiové verze. Fitbit umožňuje za poplatek 39.99 liber ročně aktivovat PREMIUM účet. Novým uživatelům umožňuje službu zdarma aktivovat na 7 dní. Hlavním benefitem by měla být možnost srovnání s ostatními lidmi, kteří náramek zakoupili. Byl jsem opravdu odhodlán napsat, že dobrý nápad totálně zabíjí zpracování. Stránka je řešená na výšku a přitom na ní nebylo dost místa pro vykreslení grafů do konce, což je prostě diletanství. Jenže sotva jsem si napsal odstavec na téma nepoužitelnosti premiové verze v Chrome, začala stránka pracovat korektně. A tak pár obrázků jak to vypadalo špatně vykreslené a pár již v pořádku (Firefox s premiovou verzí problémy neměl) najdete v galerii. A kromě pohybových aktivit se můžete porovnat s jinými lidmi i v oblasti spánku.
Fitbit versus Sportband
Náramky na ruku jsou obecně považovány za méně přesnější, než krokoměry na pásek. Ze samotné logiky fungování by měl být čip v botě, tak jak ho má provedený Nike, nejpřesnější. Senzor je totiž přímo v podrážce a impulsy tak vysílá došlápnutí nohy na senzor s piezoelektrickým snímačem (ten převádí kynetickou energii došlapu na elektrickou). Je férové ale uznat, že srovnávám nesrovnatelné. Jednak toho Nike neumí měřit ani zdaleka tolik, co Fitbit a jednak přišel na trh kolem roku 2008 a nějakou dobu se už neprodává. Je to prostě starší generace fitness náramků. Více o řešení Nike+ najdete třeba na Wikipedii a uživatelskou recenzi tady.
Na svých zavedených chodících trasách jsem si všiml, že mi Fitbit měří zhruba o 10% méně kilometrů, než vysloužilé a dále nevyvíjené řešení od Nike. A tak se přímo nabízela možnost oba dva systémy porovnat a měřil jsem se paralelně. Zde podotýkám, že takové měření je jen orientační. Podle informací z internetu je přesnost Fitbitu (u většiny lidí) kolem 95-97%. To ale jen v případě, že je provedena kalibrace a vyplníte správně svoji váhu, výšku a délku kroku. Je ale dost možné, že někdo tuto potřebnou kalibraci neprovede (já se ke změření délky kroku dostal až při psaní totoho článku). Jak měří Fitbit z výroby v porovnání s Nike? A jak po kalibraci?
Bez kalibrace Fitbitu jsem provedl 2 chůze, s kalibrací také tak. Během první jsem se vždy věnoval jen a pouze chůzi, během druhé jsem dělal i zastávky, ujel kus tramvají, postával či seděl. Bez kalibrace to dopadlo tak, že v prvním případě naměřil Fitbit 1,74km a Nike 2,0km. Fitbit tedy naměřil 87,0 % vzdálenosti, kterou naměřil Nike. V druhém případě jsem se více poflakoval a to Fitbit naměřil 3,3km a Nike 3,6km, tedy Fitbit naměřil 92,2 % hodnot Nike.
Zde se dostáváme k největší slabině. Porovnáván je nezkalibrovaný a poté zkalibrovaný Fitbit s nezkralibrovaným náramkem Nike. Zatímco u Fitbitu si stačí změřit délku kroku při chůzi a délku kroku při běhu, u Nike náramku lze ke kalibraci použít pouze zaběhnuté trasy. Což lze učinit jen v případě, že běháte na stadionu nebo někde, kde znáte délku trasy přesně na metry. Pokud mám správné informace, pak nezkalibrovaný Nike počítá krok jako 75 cm. To by měla být dle „tabulky odhadů délky kroku podle tělesné výšky“ i délka mého kroku. Reálně změřeno je ovšem o dost menší asi 62 cm. Znamená to tedy, že jsem se před lety měřil úplně špatně? Těžko říct! Hodnoty z běhacího pásu se totiž tehdy shodovaly s hodnotami v Nike+ Sportbandu. Došel jsem k tomu, že Nike měří lépe běh, ale u chůze je dost nepřesný. Nike měří dobře na rovince, ale v terénu má problém. Pokud podle recenze poběžíte 500 metrů do kopce, spočítá 540 metrů, pokud z kopce, je to 470 metrů. To je zkrátka daň za (tehdy naprosto běžnou) absenci výškoměru. Fitbit bude možná méně přesný pro běh (což ovšem neznamená, že díky více senzorům není i tak stále přesnější než Nike), ale zase by měl být přesnější pro chůzi a pozná, zda jdete z nebo do kopce.
S kalibrací Fitbitu jsem provedl také 2 chůze. Stejně jako v minulém případě jsem se během první věnoval chůzi, během druhé jsem si nakoupil a ujel kus tramvají. V prvním případě naměřil Fitbit 4,58km a Nike 6,9km. Fitbit tedy naměřil 66,8 % vzdálenosti, kterou naměřil Nike. V druhém případě Fitbit naměřil 1,86km a Nike 3,1km, tedy Fitbit naměřil 60 % hodnot Nike. To už je dost drsný rozdíl. A něco mi říká, že pravdě blíž bude Fitbit…
Závěr
Prvotní ohromné nadšení z náramku vyprchalo po pár dnech. Přesto ho nosím stále, protože mi každý den měří mou aktivitu a nutí člověka vyjít ven, i když zrovna nesvítí sluníčko. Je trochu škoda, že nabíjecí konektor není třeba microUSB, ale vlastní druh konektoru. Pokud nenosíte kabel sebou, jen tak snadno se nenabijete. Ve srovnání se starším náramkem je to podobný rozdíl, jako přesednout z velorexu do BMW. Odvezou vás oba, ale u jízdy s lepším vozem si možná ani nevšimnete, že pracujete. Pokud doma otáčíte každou korunu, asi najdete na trhu levnější a vhodnější varianty sportovních náramků. Já jsem s jeho pořízením spokojen.
