Lenka Rutteová
Mobilní telefony, počítače a tablety už jsou nedílnou součástí našich životů. Tato zařízení nám sice usnadňují práci i zábavu, ale jejich nadměrné používání může vést k závažným problémům s pamětí a soustředěním. Odborníci těmto problémům říkají digitální demence.
Člověk vs. zlatá rybička: kdo vydrží déle?
Věděli jste, že naše schopnost soustředění je horší než u zlaté rybičky? Podle studie společnosti Microsoft klesla průměrná doba soustředění z 12 sekund v roce 2000 na pouhých 8 sekund v roce 2013. Za tento pokles může především neustálé používání digitálních zařízení a časté bombardování informacemi. Multitasking a rychlé přepínání mezi různými podněty, včetně krátkých videí, navíc vedou k problémům s pamětí a ke stresu. Náš mozek není stavěný na takovou míru podnětů, a začíná se bránit.
Když se mozek spolehne na chytrý telefon
Chytré telefony nám dnes slouží jako externí paměť. Ukládáme do nich kontakty, poznámky, seznamy úkolů i vzpomínky v podobě fotografií. Čím více se spoléháme na telefon, tím méně trénujeme vlastní paměť. Problém podle odborníků představují i hypertextové odkazy, které nás při čtení neustále odvádějí jinam. Výzkumy ukazují, že nelineární čtení snižuje naši schopnost zapamatovat si přečtené informace. Mozek ztrácí schopnost zpracovávat a ukládat informace přirozenou cestou.
Děti a obrazovky: časovaná bomba pro budoucnost
U dětí pak je nadměrné používání obrazovek ještě větším rizikem. Dlouhodobé vystavení digitálním technologiím může bránit správnému vývoji mozku. Výzkumy naznačují souvislost mezi nadměrným používáním technologií v dětství a zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby v dospělosti. Děti také přicházejí o důležitý osobní kontakt s vrstevníky i s rodinou a mohou mít problémy s řečí a sociálními dovednostmi. Správný vývoj mozku v dětství je to nejdůležitější pro kognitivní schopnosti v dospělosti.
Sociální sítě místo přátel? Pozor na izolaci
Nadměrné používání digitálních zařízení často vede k sociální izolaci. Lidé tráví méně času v osobním kontaktu, a více času online. To má negativní dopad na rozvoj sociálních dovedností a mezilidských vztahů. Osobní kontakt je nenahraditelný pro naši psychickou pohodu a rozvoj empatie i sociálních dovedností. Místo scrollování na telefonu zkuste raději zajít na kávu s přáteli nebo si popovídat s rodinou, říkají odborníci.
Přestimulovaný mozek volá o pomoc
Chronická přestimulace způsobená digitálními technologiemi snižuje počty propojení v mozku a vede k horším kognitivním výkonům. Neustálý příval informací a podnětů přetěžuje naši schopnost zpracovávat a ukládat informace.
Mozek potřebuje čas na odpočinek a zpracování podnětů. Proto je všichni potřebujeme najít rovnováhu mezi využíváním technologií a offline aktivitami. Technologie jsou žitečné – některé hry dokonce pomáhají rozvíjet kognitivní schopnosti. Důležité však je používat je s rozmyslem, a vědomě si udržovat digitální rovnováhu.
Pět kroků, jak si zachránit mozek
Naštěstí už jsou známé způsoby, jak negativním účinkům digitálních technologií předcházet. Základem je stanovit si rozumné limity pro používání digitálních zařízení. Rodiče by měli jít příkladem a vytvářet doma zóny bez technologií.
Dbát máme i na správné držení těla při práci s technologiemi a pravidelně zařazovat aktivity stimulující mozek jinou než digitální cestou. Třicet minut denně věnovaných procházce, józe nebo jinému cvičení dokáže divy. Pohyb pomáhá snížit stres, zvyšuje energii a produkuje endorfiny, které prokazatelně zlepšují náladu.
