Co se stane, když dostanete každý měsíc peníze jen tak?

Podívejte se, jak dopadl tříletý výzkum o zaručeném příjmu v USA. Nebyl první na světě, ukážeme i na výsledky podobných experimentů v dalších zemích.

O co ve výzkumu šlo?

Vědci chtěli zjistit, co se stane, když lidé dostanou každý měsíc peníze, aniž by za to museli něco dělat. Vybrali skupinu lidí a dávali jim 1000 dolarů měsíčně po dobu tří let. Pak se dívali, jestli tito lidé budou pracovat víc nebo míň, a jak se změní jejich život.

Co výzkum zjistil?

Ukázalo se, že lidé, kteří dostávali peníze, vydělali za rok asi o 1500 dolarů míň než ti, kteří peníze nedostávali (když nepočítáme ty darované peníze). Méně příjemců nepodmíněného příjmu chodilo do práce.

A ti, co pracovali, trávili v práci o něco méně času – asi o hodinu a půl týdně míň. Stejně tak jejich partneři pracovali méně. Místo práce lidé trávili více času volnočasovými aktivitami. Také o něco víc času věnovali cestování a řešení svých financí.

Překvapivě se nijak významně nezměnila kvalita jejich práce. Lidé neusilovali o lepší pracovní podmínky nebo o lepší pracovní pozici. Ale cítili se mnohem líp – byli méně ve stresu a více spokojení se životem. Měli více času na věci, které je baví.

Zajímavé bylo, že mladší účastníci výzkumu se častěji rozhodli jít studovat. To naznačuje, že když mají lidé jistý příjem, mohou se víc soustředit na vzdělání a dlouhodobé plány do budoucna. Lidé si taky mohli dovolit dělat takovou práci, která je víc baví, přestože je hůře finančně hodnocená.

Výzkum též ukázal, že když lidé dostávali nepodmíněné peníze, měli lepší vztahy v rodině a s přáteli. Trávili spolu více času a celkově to zlepšilo atmosféru v jejich okolí.

Na druhou stranu se ale v USA (na rozdíl například od Namibie, viz níže) neukázalo, že by měl nepodmíněný příjem potenciál ovlivnit ekonomiku jako celek.

Jak výzkum probíhal?

Vědci vybrali 1000 lidí s nízkými příjmy a dávali jim 1000 dolarů měsíčně po dobu tří let. Pro srovnání vybrali další skupinu 2000 lidí, kterým dávali jen 50 dolarů měsíčně. Informace sbírali pomocí dotazníků, úředních záznamů a speciální mobilní aplikace.

Podobné výzkumy v jiných zemích

Americký výzkum nepodmíněného příjmu není nijak závratnou novinkou. Probíhal již i v jiných zemích a s poměrně pestrými výsledky. Posuďte sami:

• Kanada: V 70. letech probíhal podobný výzkum ve městě Dauphin. Cílem bylo zjistit, jaký dopad bude mít garantovaný základní příjem na obyvatele, především na jejich pracovní návyky a sociální a zdravotní ukazatele. Výsledky ukázaly, že většina účastníků nepřestala pracovat, i když někteří pracovali o něco méně. Hlavními přínosy byly snížení hospitalizací, zlepšení duševního zdraví a zvýšení školní docházky mezi mladistvými​
• Finsko: V letech 2017-2018 dávali organizátoři výzkumu peníze 2000 nezaměstnaným lidem. Výsledkem bylo, že se tito lidé cítili líp, ale na jejich pracovní zapojení neměly peníze navíc téměř žádný vliv.
• Namibie: V letech 2008-2009 se prováděl výzkum ve dvou vesnicích. Zjištění? Když lidé dostávali peníze, více se rozhýbala místní ekonomika, zlepšilo se zdraví lidí, snížila četnost podvýživy u dětí. Děti také víc chodily do školy. Kriminalita se snížila o 42 procenta.

Velká Británie a Švýcarsko zkoumají právě teď

Ve Švýcarsku proběhlo v roce 2016 referendum o zavedení základního nepodmíněného příjmu, kde 76,9 % voličů hlasovalo proti, hlavně kvůli obavám z vysokých celospolečenských nákladů.

I přes neúspěch referenda se diskuse o základním příjmu nezastavila a v obci Rheinau byl v roce 2018 zahájen malý experiment, který doposud trvá. Sleduje dopady základního příjmu na komunitu, přičemž účastníci dostávají měsíční příjem 2 500 CHF. Experiment zkoumá nejen na individuální, ale i komunitní efekty základního příjmu.

Ve Velké Británii také probíhá pilotní projekt základního nepodmíněného příjmu, kde 30 lidí dostává každý měsíc 1 600 liber po dobu dvou let. Cílem je zjistit, jak tento příjem ovlivní jejich finance, pracovní zvyky, duševní zdraví a celkovou pohodu. Lídři výzkumu chtějí také zjistit, jestli by myšlenka nepodmíněného příjmu mohla být v budoucnu přínosná na větší společenské škále.

O zaručeném příjmu jsme jistě neslyšeli naposledy

Spolu se stále častějším využitím robotizace a modelů AI bude téma zaručeného příjmu stále aktuálnější. Proto o něm jistě ještě uslyšíme, a jistě se budou měnit i výsledky spolu s tím, jak se bude měnit skupina osob, kterou vědci do testů zapojí. Jistě by nebylo od věci začít příjem definovat jako zaručený za jistých podmínek. Například pravidelné vzdělávání se, preventivní zdravotní péče a veřejně prospěšné činnosti.

Dosavadní průzkumy ukázaly, že zaručený příjem má potenciál změnit způsob, jakým lidé přistupují k práci a volnému času. Může vést ke snížení pracovní doby, zlepšení duševního zdraví a zvýšení investic do vzdělání. Může také posílit rodinné vztahy a v některých případech přispět k rozvoji místní ekonomiky. Je však důležité zvážit i potenciální negativní dopady, kterých (v současném mentálním nastavení společnosti) jistě nebude málo.

Nejvíce pozitivních výsledku pravděpodobně vyvolá zaručený příjem v zemích, kde je velmi obtížné najít práci. Zaručený příjem tu vyřeší základní životní potřeby a sníží ohrožení života především u dětí. V ekonomikách, kde se lidem obecně daří dobře, zatím zaručený příjem nijak zásadní roli hrát nebude. Zatím.

Zdroje:

https://www.nber.org/papers/w32719, https://basicincome.org/topic/switzerland/, https://www.thetimes.com/money-mentor/income-budgeting/the-uk-universal-basic-income-trial, https://www.centreforpublicimpact.org/case-study/basic-income-grant-big-namibia/