Hybrid mezi výkonným tabletem a energeticky nadupaným notebookem se všemi doplňky, které jsou k pracovnímu využití tabletu potřeba. Takto nějak se dá charakterizovat to, co můžete od takto drahého, ale fakt vybaveného tabletu čekat. Prodeje tabletů obecně klesají, protože výrobci nedokáží dost zapracovat na jejich pracovním využití – ale Lenovo může dokázat pomoct tento názor změnit. Alespoň u mě tomu tak je. Pojďme však už na podrobnou recenzi – troufám si totiž říct, že zaujme i zaryté odmítače tabletů pro pracovní využití.
Rychlé shrnutí
Lenovo Tab P11 Pro je povedený všestranný multimediální i pracovní tablet za poměrně vysokou cenu. Ale má za ni co nabídnout, i když jen tehdy, kdy vy sami nejste pracovně připoutání čistě k Windows nebo k Macu. Jestliže hledáte něco mezi tabletem a notebookem a jste ochotní se pohybovat v běžném Androidu, zato upraveném pro práci, je tohle model přesně pro vás.
Obsah recenze
Balení
Už z balení mi bylo jasné, že mi v rukou přistálo trochu jiné zařízení, než jen obyčejný tablet. Velká pevná krabice s důstojným designem, z níž na mě vykoukl nejen nádherný tablet v dokonalém kovovém zpracování, který se díky ostrým hranám skvěle drží, ale k němu ještě i spousta doplňků – pracovních doplňků.
Verze LTE, kterou jsem měla možnost testovat já, já v balení vedle tabletu ještě i ochranné pouzdro s plnohodnotnou notebookovou klávesnicí (propojení skrze piny), elektronické pero se speciálním obalem a s tlačítky, díky čemuž téměř nahradí myšku, samozřejmě rychlonabíječku a také jehlu pro výsuv šuplíčku na SIM kartu a kartu paměťovou.
To rozhodně není malá výbava. A musím už tady narovinu napsat, že práce s tímhle tabletem byla často srovnatelná s prací na notebooku – jen samozřejmě s tím omezením, že v tabletu je Android, který a priori není pracovním prostředím, a tak se člověk musí v určitých momentech obrnit trpělivostí. Copywriter nebo účetní by takový tablet samozřejmě nevyužili, ale najde se mnoho profesí, kterým vlastnosti tohoto zařízení budou skvěle sedět. A až se Android ještě více zaměří na možnosti pracovních režimů, tenhle stroj na to bude připraven – tedy jestli tou dobou ještě bude mít Android podporu…
Design a konstrukce
Už jsem naznačila, že tablet je kovový s rovnými hranami, ale vezměme to z gruntu. Jde o zcela rovný tablet (bez Yoga válce pro baterii), který v podstatě vypadá jako hodně velký mobil s příjemně úzkými rámečky, poctivým zpracováním a přijatelnou hmotností, dokonce s menší hloubkou, než má většina mobilů ‚jen 5,8 mm).
Skvěle se drží v rukou i bez podpory ochranného pouzdra, protože kovový povrch neklouže a přísně ploché hrany, které mají jen velmi jemně zbroušené rohy, také ne. Tělo tabletu Lenovo Tab P11 Pro je celokovové s designovým zpestřením v podobě různě vybroušeného (vyleštěného) povrchu.
Ochranné sklo, které chrání obrazovku, nijak nevyčuhuje, je přesně zapasováno do rámečků – a přestože jsem tablet používala opravdu hodně (několik hodin denně), cestovala jsem s ním, furt ho někam tahala, nestalo se, že by vrzal, že by se konstrukce nějak pohnula.
Mírné lupkání se ozvalo, když jsem zkusila tablet trochu prohnout, zkroutit, zkrátka se k němu zachovat nemile (jakoby v zápalu hry, neb mnoho her se dá ovládat právě pohybem celého tabletu). Ale v pohodě to vydržel a na těle tabletu, ani na displeji se to neprojevilo.
O tom, že Lenovo Tab P11 Pro je zařízením spíše pro profi využití, svědčí nejen jeho příslušenství, ale i samotné rozměry. Když dáte do kupy vše, co je v balení, dostanete už vlastně netbook s poměrně velkou obrazovkou. Ta tvoří krásných 84,6 % poměru velikosti displeje k tělu. Celkové velikostní charakteristiky jsou následující:
- rozměry (v x š x h): 171,4 x 264,3 x 5,8 mm
- hmotnost samotného tabletu: 490 g
- hmotnost s ochranným pouzdrem, s perem a s klávesnicí: 950 g
Pokud se rozhodnete s tabletem cestovat, vaše zavazadlo to téměř ani nepozná. Ale držení tabletu dlouhodobě v rukou a sledování videa už moc pohodlné není – to je vyřešeno ohebným prvkem na ochranném obalu, ze kterého vykouzlíte stojánek. Na trhu sice nic nového, ale u Lenovo (v základním balení) ano – a je to krok správným směrem.
Díky tomu si tablet postavíte, kam je potřeba, stojánek zvládne i různé úhly. Když k tabletu připojíte i klávesnici, je z celého systému najednou netbook fungující na Androidu, jen místo myši máte elektronické pero. Práce s ním je sice o dost jiná než s myší, ale je to o zvyku.
Ještě si prohlédneme jednotlivé prvky na tabletu samotném. Přední strana je tvořena obrazovkou, senzory a kamerami, kamery jsou samozřejmě i vzadu, včetně blesku. Sice je to tablet, ale fotoaparáty (webkamery) dostal docela slušné: ty přední umějí 8Mpx s fixním zaostřením + 8Mpx s fixním zaostřením, kamery zadní pak 13Mpx s automatickým zaostřením + 5Mpx s fixním zaostřením. Dvě přední kamery nabízejí dostatečnou bezpečnost při využití odemykání obličejem (prostorový snímek), přidává se k ní ještě i infrakamera, která ale na konstrukci tabletu není na první pohled patrná.
Po stránce výbavy jsou pestřejší až hrany. Levá hrana nese hlavní tlačítko ovládání se zabudovanou čtečkou otisků prstů, dále dva poměrně velké reproduktory a šuplíček na SIM kartu a paměťovou katu s kapacitou až 1 TB. Horní hrana je osazena tlačítky ovládání hlasitosti a dvěma mikrofony, nechybí ani středový digitální signální procesor Smart Voice, aby pracovní hovory byly lépe snímány a přenášeny.
Na pravé hraně najdete USB-C konektor (ano, bohužel jen C, Thunderbolt to není, což je velká škoda), k tomu další dva reproduktory. Spodní hranu výrobce vybavil čtyřmi pogo piny pro připnutí klávesnice, ta je stabilizována ještě na dalších dvou místech – a opravdu se nehýbá a neodpojuje, ani když je tablet na klíně uživatele sedícího v jedoucím autě, autobusu.
Jestli čekáte, kdy napíšu konektor na sluchátka, čekáte marně. Není tady. Ten nám při cestování hodně chyběl. Výrobce asi očekává, že uživatel takového tabletu už bude fungovat se sluchátky bezdrátově, pro mě je dobíjení takových sluchátek starostí navíc, raději vydržím ten drát…
Zbývá nám zaměřit se na ochranné pouzdro. Vše jede na magnetech, které tady přesně vědí, kam patří (jinými slovy je výrobce rozmísti tak, aby vždy vše dosedlo přesně tam, kam má). Nasadit a sundat pouzdro je snadné, intuitivní, není nutné nijak dolaďovat, posouvat. To platí i o pogo pinech a vůbec o propojení tabletu s klávesnicí. I zde se magnety o všechno postarají. Otevírání a zavírání je možné díky látce, která je tu jakýmsi „kloubem“. Opravdové klouby jsou pak až na zadní straně ochranného pouzdra, aby bylo možné si z něj udělat stojánek. Drží v jakékoliv nastavené poloze a váhu tabletu spolehlivě unese.
Displej
Obrazovka je skvělá. Jemná a dostatečně kontrastní, hodně podsvícená, takže ani venku na denním světle není problém si na tabletu cokoliv přečíst, pracovat s ním. Sílu podsvícení ukazují i fotky – displej přesvítí i silný odraz světla vyfocený na snímku prvním. Zaoblené rohy displeje napovídají, že tento bude z diod, žádné LCD – a je to tak, Lenovo se rozhodlo pro OLED technologii.
Buďme ale konkrétnější, displej má následující vlastnosti:
- typ displeje: OLED
- úhlopříčka: 11,1 palce
- formát: 16:10
- rozlišení: 2K (2560 x 1600 Px)
- jemnost: 263 PPI
- jas: až 500 nitů v HDR režimu, v základu 350 nitů
- zobrazovací technologie: Dolby Vision a HDR
- barevná hloubka: 10 bit
- certifikace TUV Rheinland Eye Comfort dokladující snížené namáhání očí
Jas si můžete nastavit manuálně, ale jej ponechat i na korekci senzorem okolního osvětlení (jas). Výrobce zabudoval i senzor přiblížení, který se stará o automatické vypínání a zapínání displeje, akcelerometr zase umí zapnout displej pouhým zvednutím tabletu. Pro mě bylo u tabletu propojeného s klávesnicí úžasné automatické uspání poté, co jsem jej „zavřela“, tedy přiklopila klávesnici k tabletu, podobně jako u notebooku, či probuzení, když jsem jej otevřela. Zdaleka ne všechny tablety vybavené pouzdrem a klávesnicí toto umějí…
Rámečky jsou velmi tenké, což je supr, ale i špatně – v závislosti na situaci. Jakmile máte tablet v ochranném pouzdru a připojený ke klávesnici, tak oceníte minimální rámečky a téměř 85% pokrytí přední strany tabletu obrazovkou. Tím se maximalizuje vaše pracovní plocha, což je samozřejmě úžasné a já ji opravdu díky pracovnímu režimu využívala na maximum.
Horší je to ale v momentu, kdy tablet přestanete používat jako netbook (ultrabook), ale máte jej coby tablet, držíte ho zkrátka v rukou. Tehdy se tenké rámečky negativně promítnou do častých nechtěných přesahů ruky na displej, takže se občas přepnete úplně jinam, než chcete být.
Dotyková vrstva tabletu je samozřejmě kapacitní až pro deset prstů, reaguje bez problémů a bez zpoždění. Na obrazovku je radost se dívat – díky vysokému OLED kontrastu a jemnému rozlišení. Rovnou prozradím, že kvalitu displeje podtrhuje i velmi dobrý zvuk.
Výrobce věnoval reproduktorům dost prostoru, a tak znějí opravdu obstojně. Jsou to čtyři 1,5W reproduktory od JBL vybavené rozšířením Dolby Atmos. Popík přehrají dokonale. U skladeb s basovými prvky už to není žádné terno, ale ani ostuda. A zvuk sledovaných videí i mluvené slovo jsou za mě téměř bez výhrad (vzhledem k možnostem tak malého přístroje). Zkrátka, tady se na film vždycky rádi podíváte, obraz bude téměř dokonalý a zvuk dostatečně prokreslený.
Konektivita a úložiště
Fyzické konektory už jsem popsala, jde o pogo piny pro propojení s klávesnicí, která je z tabletu také zásobována energií (takže ji není nutno dobíjet jako BT klávesnice), dále o USB 3.2 Gen 2 typu C. Uvnitř je pak tablet vybaven následující konektivitou:
- WLAN: WiFi 802.11 a/b/g/n/ac, 2.4GHz a 5GHz dvoupásmová
- Bluetooth® 5.0
- mobilní signál (GSM, UMTS, FDD LTE a TDD LTE)
- WiFi Direct
- WiFi Display
- GPS/Beidou
- A-GPS
- GLONASS
Nezapomeňme ani na senzory, zde akcelerometr, Hallův snímač, E-kompas, snímač okolního světla, gyroskop, tenzor TOF a senzor vibrací. Co mě opravdu zamrzelo, je absence Thunderboltu, ale i tento konektor umí víc než jen nabíjet. Nechybí mu OTG, obrazový výstup, má i podporu rozbočovačů včetně zvuku. Navíc se toho dá hodně zastat díky Wifi Direct (propojení dvou a více zařízení bez nutnosti bezdrátového přístupového bodu) a Wifi Display (bezdrátové promítání).
Úložiště je více než dostatečné. Samotný tablet nabídne 128 GB úložného prostoru, připojit ale můžete až 1TB paměťovou kartu, takže místa více než dost. Chybět by možná mohlo NFC, ale je pro běžné fungování nahrazeno jinými šikovnými nástroji. A platit tabletem asi fakt nebudete chtít…
Výkon a výdrž, nabíjení
Po stránce výkonu nejde v podstatě nic vytknout. 6 GB operační paměti zvládá vše v dobrém čase. Dětičky si při hraní her na nic nestěžovaly, ani já neměla nikdy pocit, že bych na tablet musela v čemkoliv čekat, všechno frčelo svižně, hned. I samotný tovární reset, než jsem tablet zase vracela, nezabral víc než minutu.
Ohledně výdrže uvádí výrobce až 20 hodin při přehrávání hudby nebo 15 hodin v běžném režimu. Tenhle čas úplně potvrdit nemůžu, dostala jsem se většinou max. na 12 hodin, ale možná jsem po tabletu chtěla víc, než je běžný režim (stále na wifi, stále na klávesnici, kterou tablet dobíjí, obojí bere dost energie). Každopádně je to ale víc, než předvádí jak většina notebooků, tak tabletů.
Samotná baterie má kapacitu 8 600 mAh, dobíjí se přes USB konektor skrze rychlonabíječku, která mí nastaveno více režimů podle toho, co k ní zrovna připojíte (nabít umí jak tablet, tak i pero). Při 5V umí nabíječka 3A (15W), při 10V pak 2A (20W)a při 12V je to 1,67A (20W). Nabíjení zabere cirka 3 hodiny – holt velká baterie. Ale na 80 % baterie se dá dostat po dvou hodinách.
Nabíjí se také elektronické pero, o němž jsem se zatím moc nezmínila – chystám se na něj v Postřezích z používání. Vydrží cirka 200 hodin provozu a nabije se za pár desítek minut. Výhodný poměr. Samotné nabíjení je též skrze USB-C konektor, ten je schovaný v zadní části pera pod gumovou krytkou, která se snadno sundává i nasazuje.
Ovládání
Z mobilu jsme zvyklí na trochu jiné rozmístění tlačítek, ale přechod na Tab P11 Pro rozmístění ovládacích prvků nijak těžký nebyl. Hlavní tlačítko je vlevo nahoře – ale je zapuštěné, aby o něj uživatelé nezavadili náhodou a neuspali si tablet, aniž by o to stáli.
V tomto tlačítku je zabudovaná čtečka otisků, která funguje dobře, problémy jsem s ní neměla, ale až poté, co jsem pochopila, že musím nahrát více prstů v opravdu mnoha polohách, protože i samotný tablet se dá držet v mnoha polohách. Pokud chcete využívat otisk prstu, je potřeba si s jeho nastavením pohrát. Tady bych se více klonila ke gestu nebo zabezpečení obličejem – tři kamery (z toho jedna infra) dělají dobrou službu.
Na tabletu jsou pak na horní hraně vlevo dvě tlačítka ovládání, ta už jsou vystouplá a snadno se dají nahmatat „popaměti“. Všechno ostatní ovládání probíhá buď dotykově, nebo perem, nebo přes klávesnici s touchpadem. Všechny ovládací prostředky
Tablet sám o sobě rozlišuje několik základních režimů – a to je klasický tablet s androidovským ovládáním, tablet připojený na klávesnici v běžném režimu a tablet připojený na klávesnici a v pracovním režimu. Já ocenila hlavně pracovní režim, protože jsem tablet na dva týdny vyměnila za svůj notebook.
Co je onen pracovní režim? Režim velmi podobný Windows nebo Mac. Otevřené aplikace se zobrazují v dolní liště, přitom ovládací prvky celého systému jsou odsunuty do levé části dolní lišty, nově otevřené aplikace ne spouštějí přes celou obrazovku, ale jako okna, u nich můžete libovolně měnit jejich velikost a polohu – stačí déle podržet prst nebo pero na okraji okna (pokud je k tomu aplikace předem naprogramována – což k mému překvapení třeba mobilní Adobe Acrobat není…). Na obrazovce si můžete aplikace rozložit podobně jako v notebooku, díky touchpadu nebo peru se mezi nimi běžně pohybujete. Ani při mnoha spuštěných aplikacích se nic neseká.
Takže sice vše jede v Androidu, ale přizpůsobivá a vícenásobná okna aplikací a možnost používat klávesnici, touchpad a pero udělaly z tabletu slušnou pracovní stanici, která mi byla schopná do jisté míry notebook nahradit (samozřejmě jen do limitů určených samotným Androidem).
Klávesnice se používá pohodlně. Má jen nízký stisk a velmi pohodlné rozložení, což je ostatně u Lenovo klávesnic přímo typické. Ani tato není výjimkou. Horní tři tlačítka vlevo jsou navíc androidovským ovládáním, takže ani nemusíte od klávesnice zdvihat ruce k obrazovce. Touchpad je pohodlný a reaguje dobře, jen se během psaní nevypíná, takže občas se může stát, že se ho člověk nechtíc dotkne…
Pero fungovalo perfektně. Při ručním psaní je zpoždění jen minimální, dá se na to dobře zvyknout. Nestalo se mi, že by se pokyn netrefil tam, kde jsem se perem obrazovky dotýkala – umí totiž zohlednit i sklon, což práci s ním ještě více usnadní. Snadno se s ním dělaly prezentace a úprava fotek, kde práce s objekty díky peru rychle ubíhala. Obě ovládací tlačítka se dají snadno nahmátnout a zvyknout si je používat není nijak těžké. V tabletu jsou předinstalovány dvě aplikace pro kreslení a psaní, takže ani nemusíte přemýšlet, s čím vlastně začít, pokud s perem ještě nemáte zkušenosti.
Postřehy z používání
Začnu tím, co mě nepotěšilo: režim tabletu nevypínal lištu s ovládacími prvky Androidu, když jsem na tabletu byla s perem. Takže jsem při psaní občas najela dlaní na některé z virtuálních tlačítek – a bylo vymalováno. Při běžném používání pera se rukou obrazovky nedotýkáte, takže problém platí jen pro ruční psaní. Ale je to velká škoda – jiná Lenovo zařízení tuto funkci automaticky mají (nebo se někde musí nastavit – a já to neodhalila).
Se vším ostatním už jsem byla spokojená – až na jednu výjimku, která nevím, zda byla způsobená nepovedenou Android aktualizací, nebo je běžným bugem v systému: virtuální klávesnice někdy vyskakovala i poté, co jsem připojila klávesnici fyzickou. Když jsem tablet uspala a zase probudila nebo pootáčela, klávesnice virtuální zmizla, ale trochu to otravovalo práci.
Celý systém tabletu s klávesnicí a pouzdrem tvoří jeden kompaktní celek, který se perfektně používá. Na klíně sice potřebujete o trochu víc místa než pro notebook podobné velikosti, protože se obrazovka musí opřít o vyklopený stojánek, ale i naše osmileté potomstvo už mohlo tablet takto na klíně mít, aniž by padal.
Opravdu příjemně překvapila přední kamera, resp. kamery – pracovní videohovory nebo natáčení videa mohou probíhat na velmi dobré úrovni zobrazení. Ty zadní jsou průměrné, ale tablet na focení prostě není, spíš momentky, dokumentační fotky, pokud je potřebujete, jinak ne.
Pracovně zajímavé je skenování dokumentů, což jsem také několikrát ocenila. Je předinstalováno v tabletu, takže se se stahováním této funkčnosti rozhodně netřeba zdržovat. Lenovo i zde dodrželo svůj klasický koncept čistého Androidu a minima dodaného software navíc, takže vás nebude nic nutit nejprve odinstalovat hromadu balastu. Navíc jsou tu nad rámec Androidu a googlovských věcí vlastně jen Amazon Music a Netflix, k tomu Bamboo Paper a Squid pro psaní a kreslení perem.
Přestože jde o profi tablet, je v něm místo i pro děti. Ty tu mají svůj KidSpace neboli prostor pro děti, dokonce i dětský Youtube. No, na druhou stranu, během testování po mně v YouTube chtěli, abych jim dokázala, že jsem dospělá, než mi dovolí pustit klipy od Rammstein, takže základní „ochrana“ dětského diváka funguje i ve verzi základní.
Tablet Lenovo Tab P11 Pro bylo snadné kdykoliv kamkoliv vzít, umístit, dlouhodobě používat bez nabíjení. Látkový materiál pouzdra umožňuje bezpečný úchop, aniž by cokoliv klouzalo; magnety pouzdra přitom na tabletu drží skvěle, rozhodně se nemusíte bát, že by se od něj pouzdro oddělilo nebo že by vypadávalo spojení mezi tabletem a klávesnicí.
Během mého používání vypustil Google do světa chybnou aktualizaci Google Chrome, takže aplikace občas spadla. Napřed jsem myslela, že je to chyba v samotném tabletu, protože v mém Motorola telefonu se chyba nijak neprojevila. Později se ke mně dostaly info o aktualizaci – a dočkala jsem se při testování i její nápravy – a pak už všechno jelo jako na drátkách.
