Inspektor s umělou inteligencí: jak EU chce vynutit bezpečnost práce bez vynucování

Když si představíte kontrolu bezpečnosti práce, nejspíš se vám vybaví inspektor s deskou a pokutovým blokem. Evropská agentura EU-OSHA má ale jiný obrázek budoucnosti: algoritmus strojového učení, který předem označí riziková pracoviště, chatbota, jenž zaměstnavateli ve tři ráno poradí s hodnocením rizik, a videohovor místo fyzické obchůzky. Přesně o tomhle posunu, od „command and control“ k podpoře, datům a důvěře, byl hodinový brífink, který agentura 4. června pro mediální partnery napříč Evropou. GeekLife mezi ně patří, a tak nabízíme reportáž z toho, co na setkání zaznělo.

Hodina, která začala kvízem

Brífink s podtitulem Supporting compliance with occupational safety and health regulations otevřel tým EU-OSHA spolu s výkonným ředitelem agentury Williamem Cockburnem. Hlavní odbornou část pak vedl Ioannis Anyfantis, vedoucí výzkumného projektu, který svou prezentaci odstartoval netradičně, kvízem. Otázka zněla: co vlastně znamená „podpora compliance“? Že pravidla existují? Že je pracovníci dodržují? Anebo varianta C, že jim rozumí a společně zlepšují bezpečnost?

Správná odpověď C shrnuje celý posun, o kterém agentura mluví. Pouhá existence předpisů totiž nestačí, dodržování „nepřichází automaticky“ a moderní pracoviště vyžadují nové přístupy. Compliance podle EU-OSHA znamená „překročit pravidla směrem k systémům, které umožní bezpečnější a zdravější pracoviště v praxi“. A právě v tom hraje technologie čím dál větší roli.

Inspektorát jako datový analytik

Nejzajímavější část pro technicky laděné publikum se skrývala v kapitole o národních inspektorátech práce. Anyfantis popsal evoluci, kterou inspekce v Evropě procházejí: od represivního „command and control“ k vrstvě nástrojů, kde jsou sankce až posledním krokem a hlavní roli hraje přesvědčování, dialog a edukace.

Klíčem k téhle proměně jsou data. Inspektoráty s omezeným počtem lidí nemůžou zkontrolovat všechno, a tak se učí cílit. Norsko podle prezentace nasadilo predikční index postavený na strojovém učení a datové analytice, který identifikuje vysoce riziková pracoviště. Personál se tak soustředí tam, kde to má největší dopad. To je v podstatě risk scoring, jaký známe z fintechu nebo kybernetické bezpečnosti, jen aplikovaný na bezpečnost práce.

Digitalizace ale nekončí u targetingu. Anyfantis vyjmenoval celou sadu nástrojů, které v různých zemích nahrazují nebo doplňují fyzickou obchůzku:

• Virtuální inspekce v Norsku: kontrola na dálku bez nutnosti fyzické přítomnosti inspektora.
• Zabezpečené videokonzultace v Německu, kde firma probere problém s inspektorem přes obrazovku.
• Online interaktivní hodnocení rizik BeSMART v Irsku.
• AI chatboti a digitální simulátory v Portugalsku, které poskytují zaměstnavatelům i pracovníkům informace o bezpečnosti práce v režimu 24/7.

Inspektor budoucnosti tak v podání EU-OSHA není ani tak strážník, jako spíš „proaktivní, datově řízený stratég rizik“ a „poskytovatel digitálního a vzdáleného poradenství“, role, které agentura v jedné ze závěrečných tezí postavila vedle té tradiční, ochranářské.

K tomu se přidává koncept „responsive enforcement“ a takzvané pyramidy vynucování: inspektor uplatňuje strukturovanou míru uvážení podle velikosti a historie firmy. Na rodinný mikropodnik jde pedagogicky, na velkou firmu se zavedeným systémem řízení BOZP přísněji. A u komplexní „práce-související kriminality“ (například sociálního dumpingu) se v Norsku a Portugalsku slučují do společných týmů inspektoráty, finanční úřady i policie.

OiRA slaví patnáctiny: 600 tisíc hodnocení rizik

Že digitální prevence není u EU-OSHA nováček, připomněl Cockburn jedním výročím. Online interaktivní nástroj pro hodnocení rizik OiRA slaví v roce 2026 patnáct let. Za tu dobu pomohl provést více než 600 000 hodnocení rizik v 18 zemích, což z něj dělá jeden z nejrozšířenějších praktických preventivních nástrojů na evropské úrovni, mířený hlavně na malé a střední podniky, které na vlastní BOZP oddělení nemají kapacitu.

Dodavatelské řetězce: bezpečnost se kupuje v zadávací dokumentaci

Druhý velký blok prezentace patřil dodavatelským řetězcům ve stavebnictví a agropotravinářství, odvětvích s vysokou mírou smrtelných úrazů, množstvím subdodávek, vysokou mobilitou pracovníků a převahou malých firem. Anyfantis tu přišel s tezí, která mění tradiční pohled: bezpečnost práce už se neřídí jen na úrovni jednoho podniku. Stále víc ji formují odběratelé, klienti a vedoucí firmy v řetězci. Rozhoduje to, jak nastaví zakázky a smlouvy.

Největší dopad má podle výzkumu hybridní přístup, který kombinuje smluvní nástroje (standardy, audity, certifikace) s těmi vztahovými (spolupráce, dialog, sdílené cíle). Veřejné i soukromé zadávání zakázek se tak stává „mocným nástrojem BOZP“, pokud do tendrů a smluv zabudujete kritéria bezpečnosti. Zajímavý byl i jeden ryze praktický poznatek: dlouhodobé kontrakty znamenají bezpečnější pracoviště, protože stabilita umožňuje investovat do prevence. Do téhle oblasti spadá i projekt LIFT-OSH a nová technologická vlna ve stavebnictví: 3D tisk, robotika a drony, které samy o sobě mění rizikový profil oboru.

Pointa zazněla jasně: tržní síla může zvýšit bezpečnost, ale jen když se používá ke spolupráci, ne jen jako kontrolní páka. A trh nikdy nenahradí regulaci.

Klima, rakovina a srdce: kam míří výzkum

V úvodních aktualitách Cockburn nastínil, čím agentura žije i mimo brífink. Na Světový den životního prostředí (5. června) EU-OSHA propagovala nový obsah o tom, jak mohou nové technologie pomáhat předcházet rizikům spojeným se změnou klimatu, typicky expozici teplu a práci ve vysokých teplotách.

Agentura zároveň dál analyzuje data o pracovní rakovině a chystá publikace s rostoucím důrazem na kardiovaskulární onemocnění, druhou nejčastější příčinu úmrtí souvisejících s prací hned po rakovině.

Velkou novinkou je nadcházející kampaň Together for mental health at work (Společně pro duševní zdraví na pracovišti), kterou agentura spustí 13. října. Téma duševního zdraví a psychosociálních rizik prostupovalo celým setkáním. Cockburn zdůraznil, že právě u psychosociálních rizik a malých firem nestačí legislativa a inspekce, ale je potřeba koordinovaná směs osvěty, „peer pressure“ a preventivních akcí.

EU-OSHA opouští síť X

Pro technologicky zaměřené čtenáře měl asi nejvýraznější zprávu Rory Harrington, šéf komunikace a propagace agentury. Oznámil, že EU-OSHA natrvalo přestává publikovat na síti X kvůli obavám z dezinformací a hodnot platformy. Agentura svou pozornost přesouvá na LinkedIn a BlueSky a uvítá zkušenosti partnerů, kteří udělali stejný krok. Je to konkrétní příklad toho, jak se evropské veřejné instituce po změnách na Twitteru/X přeorientovávají na alternativní sítě. Stojí za sledování, jestli půjde o ojedinělý krok, nebo o začátek vlny.

Harrington zároveň pozval mediální partnery, ať se na tiskový tým obracejí pro pomoc s hledáním story angles ve výzkumu agentury. A přidal praktickou novinku: od října budou moct partneři psát příspěvky přímo na webu kampaně.

Tour de table: hlas médií

Závěrečná část měla formát neformálního „tour de table“. Mezi přispěvateli zazněly Diletta Porcheddu (ADAPT, Itálie), která upozornila na nový projekt Mind@Work zaměřený na duševní zdraví z pohledu zaměstnavatele, Artur Szablowski (Finonity, Polsko) coby nový partner cílící na stres ve světě financí, Daniele Paganini (Business Weekly, Itálie) s nápadem na webinář o compliance, a Margaret Kirby (Health and Safety Review, Irsko). Ta připomněla, proč u čtenářů rezonují reálné soudní případy: nedávno v Dublinu zemřel mladý řidič vysokozdvižného vozíku kvůli nedostatečnému zaškolení a chybějícímu dozoru, firma dostala pokutu přes 650 000 eur.

Co si odnést

Hlavní vzkaz brífinku se dá shrnout do jedné věty: na bezpečnost práce neexistuje „one size fits all“. Funguje portfolio přístupů: regulace, tržní nástroje, prevenční služby, digitální inovace a lidský úsudek dohromady. A i ve světě prediktivních algoritmů a chatbotů zůstává podle EU-OSHA nenahraditelná jedna věc: lidská důvěra a vztahy. Technologie inspekci práce zrychlují a zacilují, ale nenahrazují inspektora, který si s firmou sedne a problém vysvětlí.