Válka zítřka je popcornová slátanina

Akční sci-fi s časovou linkou a boj s mimozemským nepřítelem? Na to jsem se musel podívat. Válka zítřka je ale zvláštní film a hodně záleží, jak k němu přistoupíte.

Úvodní premisa je přitom slibná. Během fotbalového utkání v Kataru se přímo na stadionu objeví parta vojáků z budoucnosti s důležitým ohlášením. Za 30 let napadnou Zemi mimozemšťané. Lidstvo prohrává a je potřeba do budoucnosti poslat kanonenfutr ze současnosti.

Hlavní postava, ex voják Dan Forester je učitelem ve škole a rád bych se z ní dostal na vědecké projekty. Místo toho se ale brzy dozví, že musí narukovat. Vojenské nasazení trvá jen sedm dnů, ale ztráty jsou 80%. Doma nechává ženu a malou dceru.

Po sem to zní slibně. Rychle se ale začne ukazovat, že Válka zítřka je opravdový slepec věcí, co už jste viděli jinde a nikdo si moc nelámal hlavu na detaily. Až bych řekl, že to vypadá, jako by zápletku napsal Chat-GPT.

Film přitom celkem dobře funguje v malých sekvencích. Jen to prostě do sebe nezapadá. Navíc obsahuje vlastně dvě dějové křivky. Do poloviny v budoucnosti, od poloviny v současnosti. Celkem mu jdou hlášky, jinak ale budete spíš žasnout. Na prakticky nekonečnými zásobníky. Nad odolností totálních civilů v boji. Nad nelogičností budoucího světa. Nad vršením totálních klišé ve scénáři.

Dobře se naopak pobavíte nad různými odkazy na jiné filmy. Třeba v polovině replika scény pádu Hanse Grubera z Die Hard. Kterou si dáte ještě jednou v bledě modrém na závěr. Nebo pohledu optikou nepřátel, kde poznáte Na hraně zítřka. Nemluvě o Covenantovi. Film taky dobře združuje úvodní odhalení toho, jak nepřítel vlastně vypadá.

Válka zítřka se dá sledovat jedině tak, že úplně vypnete, dáte si třeba popcorn a necháte se vtáhnout do rychlých střihů. Až na rozpočet je to prostě béčko. Možná by chtělo mít na víc, to by se ale někdo musel víc snažit.