Proč je ráno v ložnici těžký vzduch a co s tím udělá okno, dveře nebo rekuperace?

Večer vyvětráte, zavřete okno i dveře a jdete spát s tím, že máte vystaráno. Ve dvou v ložnici o 12 m² ale podle mého výpočtu za hodinu a čtvrt překročíte 1 150 miliontin oxidu uhličitého (CO2), kde se může zhoršit spánek, a ráno jich máte v ložnici 2 400. Spočítal jsem, který krok toto číslo opravdu sníží a kolik vás bude stát.

Kolik oxidu uhličitého se přes noc nahromadí? Výpočet pro zavřenou ložnici, dveře a okno

Dánská studie Fan a kol. z technické univerzity DTU měřila v topné sezóně oxid uhličitý ve 84 ložnicích v okolí Kodaně. Lidé většinou spali v uzavřené místnosti, kvůli průvanu a chladu. Zvenku tak za hodinu přibylo jen tolik vzduchu, kolik odpovídá zhruba třetině objemu pokoje (medián 0,32). Spící člověk podle autorů vydechne za hodinu 11 litrů CO2.

Z toho jsem sestavil modelový výpočet: ložnice 32 m³ (pokoj 12 m² se stropem 2,6 m), 11 l CO2 na osobu a hodinu, start po vyvětrání na 420 ppm, tedy miliontin objemu, výměna vzduchu podle dánských mediánů a osm hodin spánku. Venku je kolem 430 ppm; ve dvou při zavřeném okně i dveřích tedy ráno dýcháte asi pětapůlnásobek.

Dva spáči se přes 1 150 dostanou zhruba za 75 minut, jeden po třech a půl hodinách. Večerní vyvětrání tedy pomůže jen na začátek noci. Podle těsnosti oken a velikosti pokoje může vaše ložnice vyjít jinak.

Developer JRD, který rekuperaci sám staví a doporučuje, naměřil podle Novinek z roku 2021 v šesti pražských domácnostech v noci přes 3 000 ppm. Co z toho plyne pro vaše ráno? Ukážu níže.

Těžký vzduch je nejspíš vydýchaný a vliv na spánek zatím ukázaly jen malé studie

Žádná z citovaných studií nemluví o otravě. Zhang a Wargocki v roce 2017 u 25 lidí zjistili, že čistý oxid uhličitý až do tří tisíc ppm výkon ani pocit nezhoršil. Hůř lidé dopadli až při stejné koncentraci s látkami z dechu a kůže. Měřič tedy ukazuje, jak je místnost vydýchaná, a přesnou příčinu ranního pocitu neznáme.

Čistička vzduchu do ložnice na to nestačí, protože CO2 neodstraní.

V Eindhovenu spalo 17 mladých dobrovolníků podle vlastního hodnocení hlouběji a s méně probuzeními při 717 ppm s otevřeným oknem nebo dveřmi než při 1 150, když bylo zavřeno (Mishra a kol., 2017). V dánských ložnicích lidé, kteří nechali otevřené okno nebo dveře, hodnotili spánek i vzduch lépe, náramky přitom ukazovaly hodnoty v normě a autoři připouštějí, že taková studie příčinu neprokáže (Liao a kol., 2022).

Vzorky jsou malé a většinou jde o mladé lidi, takže z toho neplyne, že větrání vyléčí nespavost. Zkoušet to má smysl, když přes noc nevětráte a budíte se unavení. Další příčiny najdete v 11 tipech, jak zlepšit spánek. V čem pomůže okno a na co stačí otevřené dveře? To změřili v Dánsku.

Otevřené okno vymění skoro třikrát víc vzduchu než otevřené dveře, platíte ale teplem

Část dánských účastníků v druhém týdnu změnila, co má v noci otevřené. Samotné okno zvedlo medián výměny vzduchu z 0,32 na 1,14 za hodinu, samotné dveře z 0,27 na 0,39. Obojí pomohlo překvapivě málo, medián 0,48, tedy míň než u okna; proč, autoři zatím jen odhadují. V deníku nebylo, jak moc lidé okno otevřeli, a co zmůže sklopené křídlo nebo mikroventilace, nevíme.

Jaký přísun vzduchu ložnice potřebuje? Autoři z dosavadních studií předběžně odvozují tři pásma: nad 10 litrů za sekundu na osobu, tedy pod 800 ppm, zůstává spánek nerušený; pod 5 l/s, tedy nad 1 150, se zhoršuje; pod 1,5 l/s neboli nad 2 600 ppm se zhoršuje i soustředění po probuzení. Pět litrů je 18 m³/h na osobu, pro dva 36 m³/h; v tabulce výše se dva spáči pod tuhle hranici dostanou jen s oknem.

Okno otevřené celou noc ale zase stojí teplo: v pokoji 32 m³ vymění asi 26 m³ vzduchu za hodinu navíc a při 20 °C rozdílu proti venku je to zhruba 180 W, za noc 1,4 kWh tepla. Při předpokládaných 3 Kč za kWh vychází za 200 nocí topné sezóny kolem 840 Kč. Je to horní odhad, radiátor totiž ložnici přes noc dohřívat nemusí.

U rušné ulice nebo s průvanem nad postelí okno přes noc řešení není. Jak dostat čerstvý vzduch dovnitř bez otevřeného okna? Stojí to sedm tisíc a otvor ve zdi, který také nepořídíte zdarma.

Lokální rekuperace: místo 60 m³/h z e-shopu uvádí návod s výměníkem 25 m³/h

Rekuperace je větrací jednotka: přivádí venkovní vzduch a výměníkem mu předává teplo z toho, který odchází. Centrální rozvod v bytě z reportáže ESTAV.cz z roku 2022 udržel v ložnici kolem 1 000 ppm a po vypnutí hodnota v noci rychle stoupla k 2 000 ppm. Jde o jeden byt se dvěma dospělými a kojencem.

AERIUM FreshPair+ C60P s CO2 senzorem stojí na Alze 6 990 Kč. Alza uvádí maximální průtok 60 m³/h, podle návodu ale jednotka v režimu rekuperace s filtrem F7 zvládne 10, 20 nebo 25 m³/h; 60 m³/h platí jen pro režim fan boost, tedy větrák naplno. Hlučnost návod udává 30 dB(A) na metr a Alza 32,7 dB, na kterém stupni, ani jeden neříká. Vedle postele to bude nejspíš slyšet.

Pro dva spáče pod 1 150 potřebujete 36 m³/h a s 25 m³/h se koncentrace v mém výpočtu ustálí zhruba na 1 300 ppm. Jednomu spáči stačí druhý stupeň, 20 m³/h vychází kolem 970 ppm. Jednotka se každých 75 sekund střídá mezi přívodem a odvodem; kolik průtoku z toho zůstane, nevíme. Výrobce doporučuje montáž ve dvojici, kdy jeden kus přivádí a druhý odvádí, za 13 980 Kč; její průtok návod neuvádí, a to je zrovna číslo, kvůli kterému bych ji kupoval.

Jakmile koncentrace překročí nastavenou hodnotu (rozsah 400 až 2 000), jednotka podle čidla CO2 přejde na přívod čerstvého vzduchu. Předávání tepla se tím přeruší, takže do pokoje nejspíš půjde studenější vzduch.

Do obvodové zdi přijde otvor 170 mm a montáž má podle návodu dělat kvalifikovaný montér; v nájmu budete potřebovat souhlas majitele. Příkon 6 až 7,8 W je za noc nejvýš 0,06 kWh elektřiny, zhruba dvacetina z 1,4 kWh, které za noc odejdou oknem. Část tepla uteče i jednotkou, návod u výměníku uvádí účinnost 75 až 95 %. Kolik vám který krok pomůže? Změřte si to.

Jak na tom je vaše ložnice? Měřič s grafem ukáže celou noc

Sledujte průběh noci: v kolik hodin koncentrace překročí hranici 1 150. Postavte měřič asi metr od hlavy; návod EMOS varuje před umístěním těsně u postele, dech hodnotu zkresluje. Jednou za měsíc ho vyneste k otevřenému oknu, má ukázat zhruba 430 ppm. Proč v nevětrané ložnici časem ukazuje míň, jsme rozebrali v článku o měřičích CO2.

GARNI 206 OneCare za 2 349 Kč na Alze ukazuje na displeji graf za posledních 24 hodin bez aplikace, takže ráno vidíte celou noc i hodinu, kdy koncentrace překročila hranici. Fotoakustické čidlo Sensirion SCD4x měří skutečný oxid uhličitý, jas jde vypnout a napájí ho adaptér 5 V.

EMOS GoSmart E30300 je na Alze v akci za 1 499 Kč, mimo slevu stojí 2 490 Kč. Optické čidlo NDIR s přesností ±50 ppm měří každých 30 sekund, přes Wi-Fi posílá hodnoty do aplikace s alarmem a podsvícení jde na noc vypnout. Hodí se, když chcete upozornění i mimo ložnici. A co bych dělal sám? Poslední část.

Můj pohled

Z tabulky mi vychází, že dva lidé v zavřené ložnici stráví většinu noci nad hranicí a otevřené dveře na tom změní málo: 2 100 místo 2 400. Pod hranici mě dostane jedině okno. Osm set korun za zimu beru jako horní odhad a za lepší ráno to podle mě stojí, když máte tichou ulici a snesete chlad.

Sedmitisícovou rekuperaci bych řešil až s měřičem v ruce a po pár týdnech záznamů, protože jedna jednotka s výměníkem vychází u dvou spáčů pořád nad hranicí. Měřič za zhruba 2 000 Kč vám řekne, který z těch tří kroků vaše ložnice potřebuje; bez něj hádáte.