Měřiče CO2 od 1 499 do 15 590 Kč: co opravdu změří a proč v nevětrané ložnici můžou ukazovat méně

Měřič CO2 za 1 499 Kč i monitor za 15 590 Kč ukazují stejnou jednotku ppm, a přitom každý z nich může měřit něco jiného. Levná čidla kvality vzduchu oxid uhličitý nezachytí a hodnotu dopočítávají z těkavých látek, skutečné čidlo NDIR ho pozná podle pohlceného infračerveného světla. Prošli jsme návody k šesti modelům z Alzy a spočítali, o kolik míň může přístroj ukazovat po automatické kalibraci v zavřené ložnici.

Skutečné čidlo svítí infračerveným světlem skrz vzduch

Zkratka NDIR znamená nedisperzní infračervené čidlo. Uvnitř je komůrka se vzduchem z místnosti, na jednom konci zdroj infračerveného světla a na druhém detektor s filtrem. Ten propustí jen vlnovou délku 4,26 µm, kterou oxid uhličitý pohlcuje, takže čím víc molekul CO2 v komůrce je, tím méně světla dopadne na detektor. Z úbytku přístroj spočítá koncentraci v ppm, tedy v miliontinách. Takhle to popisuje výrobce čidel Winsen.

Fotoakustické čidlo SCD4x označuje Sensirion sám jako „photoacoustic NDIR“. Měří tedy taky skutečný oxid uhličitý, jen je menší. Co potom dělá čidlo, u kterého v popisu žádné infračervené světlo nenajdete? Počítá.

Co je eCO2? Odhad z těkavých látek, který zkreslí i deodorant

Takzvaná MOX čidla z levných měřičů neumí oxid uhličitý zachytit. Sensirion v datasheetu k SGP30 píše, že hodnoty TVOC a CO2eq „se počítají z měření ethanolu a vodíku“. Čidlo CCS811 od ams to označuje otevřeněji: výstup „equivalent CO2 (eCO2)“ vychází z těkavých organických látek a předpokládá, že jejich hlavním zdrojem v místnosti jsou lidé. Číslo tedy vzniká z domněnky, že když stoupnou těkavé látky, přibylo lidí.

Počítejte s tím, že takový odhad nejspíš zkreslí například deodorant, sklenička vína nebo i vaření, a naopak nemusí zareagovat na čtyři spící lidi v zavřeném pokoji. Na obalu ho poznáte podle označení eCO2 nebo „CO2 ekvivalent“, a taky z toho, co chybí: když u přístroje není NDIR, fotoakustické čidlo ani jméno modulu jako Sensirion SCD40 nebo Senseair S8, bral bych číslo s rezervou.

Spolehnout se nejde ani na parametry e-shopu. U monitoru Qingping Air Monitor 2 za 3 890 Kč uvádí Alza „elektrochemický senzor“, výrobce v návodu typ čidla CO2 vůbec nezmiňuje, takže co je uvnitř, nevíme. I skutečné čidlo má ale své meze.

Přesnost ±50 ppm plus 5 %: co to znamená v číslech

Sensirion udává u SCD40 toleranci ±(50 ppm + 5 % z naměřené hodnoty) v pásmu od 400 do 2 000 ppm, Winsen u MH-Z19C totéž. Senseair S8 slibuje ±40 ppm ±3 % z hodnoty až do 10 000 ppm.

Příklad: při skutečných 1 000 ppm smí přístroj s touhle tolerancí ukázat cokoli od 900 do 1 100 ppm, při dvojnásobku je rozptyl už ±150 ppm. Dva měřiče vedle sebe proto klidně ukážou rozdíl stovky ppm a oba budou v pořádku podle specifikace. Jenže tolerance platí jen pro správně zkalibrované čidlo. Jak si kalibraci přístroj dělá sám? To je další část článku.

Automatická kalibrace počítá s tím, že se k čidlu pravidelně dostane venkovní vzduch

Většina měřičů používá automatickou kalibraci, Senseair jí říká ABC, Sensirion ASC. Algoritmus si pamatuje nejnižší hodnotu za určité období a prohlásí ji za 400 ppm, protože předpokládá, že se k čidlu mezitím dostal venkovní vzduch. Sensirion má ASC zapnutou z výroby a chce, aby se čidlo aspoň jednou týdně na déle než tři minuty dostalo do vzduchu se 400 ppm. Senseair vzorkuje osm dní; sám přiznává, že v trvale obsazené místnosti ABC nefunguje, a radí ruční kalibraci jednou za dva až tři roky.

V tomhle předpokladu je tedy past. Když ložnici se zavřeným oknem celý týden nikdo nevyvětrá, dostane čidlo jako minimum třeba 600 ppm. Tuhle hodnotu si algoritmus přepíše na 400 a od té chvíle přístroj ukazuje o 200 ppm míň, než kolik v místnosti opravdu je. Z nočních 1 400 ppm uvidíte 1 200 a větrat vás nenapadne.

Obrana je jednoduchá. Čas od času vyneste přístroj na 10 až 30 minut ven nebo k otevřenému oknu; má ukázat kolem 420 až 430 ppm, protože venkovní vzduch už dávno nemá 400 ppm (NOAA naměřila na Mauna Loa za rok 2025 průměr 427,35 ppm). Když se od téhle hodnoty výrazně liší, spusťte venku ruční kalibraci. Umí ji EMOS, Airbi i GARNI. Jestli jde automatiku vypnout, výrobci nepíšou. Kolik ppm je vlastně moc? Odpověď dávají úřady i tři studie.

Vyhláška povoluje průměr 1 200 ppm a studie se neshodnou, kdy CO2 škodí

Vyhláška č. 43/2025 Sb. v § 4 odst. 3 stanoví pro pobytové místnosti, na které se vztahuje, průměr do 1 200 ppm za dobu měření a špičku do 2 500 ppm. Jestli platí i pro byty, jsme neověřili, berte ji jako vodítko. Starší limit 1 500 ppm je od roku 2024 zrušený a náš přehled jak na měření kvality vzduchu v místnosti z roku 2024 doporučoval držet se pod tisícovkou.

Studie se úplně neshodnou. Satish a kolegové z Lawrence Berkeley v roce 2012 nechali 22 lidí řešit rozhodovací test při uměle přidaném CO2: při tisíci ppm výkon mírně klesl, při 2 500 výrazně. Zhang a Wargocki v roce 2017 u 25 lidí zjistili, že čisté CO2 až do 3 000 ppm výkon ani pocit nezhoršilo; hůř dopadli, až když byly v místnosti i ostatní látky z dechu a kůže. Autoři z toho vyvozují, že škodí spíš vydýchaný vzduch jako celek a CO2 je jen jeho ukazatel.

Spánku se týká dánská studie z DTU z roku 2016. Šestnáct studentů spalo týden při 2 395 ppm a stejnou dobu při 835 ppm; při nižší koncentraci jim náramek s pohybovým čidlem (aktigraf) zaznamenal kvalitnější spánek a v testu logického myšlení dopadli líp. Ve 20 ložnicích ve Wellingtonu, většinou s jedním spáčem a zavřeným oknem, vyšel noční medián 907 ppm, polovina ložnic ale měla ve špičce přes dva tisíce.

S tím čistička vzduchu nepomůže, filtruje částice a CO2 neodstraní; pomůže okno nebo řízené větrání. Zbývá vybrat měřič, který řekne, kdy ho otevřít. Šest kandidátů z Alzy následuje.

Tři měřiče s displejem stojí do 2 500 Kč

Ceny platí začátkem listopadu 2026, v době psaní; tři ze šesti modelů jsou v akci Black Friday a u nich uvádím i cenu mimo slevu.

EMOS GoSmart E30300 stojí v akci 1 499, mimo slevu 2 490 Kč. Podle návodu používá optické čidlo NDIR s rozsahem 400 až 5 000 ppm a přesností ±50 ppm, měří každých 30 sekund. Barevný displej má úhlopříčku 4,32 palce, přes Wi-Fi se připojí k aplikaci EMOS GoSmart s alarmem a push notifikacemi, a má hodiny s budíkem. Napájí se přes USB-C; vestavěný akumulátor 850 mAh vydrží s podsvícením jen asi čtyři hodiny, slouží tedy jako záloha při výpadku.

Automatická kalibrace sleduje minimum za 24 hodin a potřebuje 400 až 420 ppm během dne a sedm dní nepřetržitého provozu. Ruční spustíte podržením obou šipek, CAL pak bliká deset minut. Podsvícení jde vypnout, bzučák ztlumit nebo umlčet v aplikaci. EMOS navíc v návodu výslovně varuje před umístěním těsně u postele; proč, k tomu se vrátím u ložnice.

Airbi CO2AIR od českého výrobce stojí 1 999 Kč. Čidlo je fotoakustické s odchylkou ±50 ppm nebo ±5 %, hodnotu obnovuje každých šest sekund. Aplikaci nemá. LCD má tři úrovně jasu a podsvícení jde úplně vypnout, práh bzučáku nastavíte od 800 do 2 400 a z výroby je vypnutý. Kalibruje se automaticky z nejnižší hodnoty za sedm dní bez přerušení, nebo ručně podržením MODE a šipky dolů.

Drobný zádrhel se ukrývá v napájení. Zdrojem je USB adaptér nebo tři AAA, jenže bez zásuvky CO2 průběžně neměří: ukazuje pomlčky a měření spustíte až tlačítkem, po 30 sekundách zahřívání. Alza v parametrech píše „síťové + bateriové napájení“ a tohle nezmiňuje, což mi přijde jako přesně ten údaj, kvůli kterému si lidé koupí něco jiného, než chtěli. Rozsah výrobce uvádí nejednotně: web i Alza 400 až 2 400 ppm, datasheet pět tisíc a návod obojí.

GARNI 206 OneCare, další český výrobek, stojí 2 349 Kč. Návod uvádí fotoakustické čidlo Sensirion SCD4x, rozsah shodný s EMOSem, toleranci jako u SCD40 výše a nad dva tisíce ±(50 ppm + 8 %); hodnota se obnoví každých pět sekund. Na barevném displeji je graf za celý den a budík. Wi-Fi ani aplikaci nemá. Jas má tři stupně nebo zhasnutý displej, kalibrace ruční i automatická. Napájí ho adaptér 5 V, zálohou je dvojice AA, která v balení chybí. Další tři modely displej nemají vůbec, každý z jiného důvodu.

Tři měřiče bez displeje, jeden z nich stojí 15 590 Kč

ELEKTROBOCK SN121-AN je zlevněný z 2 490 na 2 241 Kč a do bytu bez vzduchotechniky nepatří. Jde o čidlo pro řízení větrání: NDIR do pěti tisíc ppm, automatická kalibrace za provozu, přesnost výrobce neuvádí. Místo displeje má pětistupňovou LED stupnici s nočním útlumem. Na zdi ho napájí 12 až 48 V a výstupem 0 až 10 V řídí rekuperaci nebo ventilátor, který podle CO2 sám přidá výkon. Kdo rekuperaci má, dostane za ty peníze jediný přístroj z výběru, který se zapojí přímo do vzduchotechniky.

Airthings Wave Enhance z Norska je v akci za 2 899 Kč, bez slevy 3 899 Kč. Product sheet uvádí NDIR s horní hranicí pět tisíc ppm a chybu ±50 ppm a ±5 % mezi 500 a 2 000. Měří jen každých pět minut a ustálení trvá asi sedm dní. Automatickou kalibraci aktualizuje jednou týdně, ruční neuvádí. Displej chybí; po dotyku se rozsvítí barevný světelný kroužek. Komunikuje jen přes Bluetooth, dvě baterie AA vydrží až 14 měsíců. Výrobce slibuje tichý provoz a žádná blikající světla; jestli jde kroužek na noc úplně vypnout, nepíše. Měří i hluk, světlo, VOC, tlak, teplotu a vlhkost.

Ultrahuman Home je s 15 590 korunami nejdražší měřič v nabídce Alzy a zároveň ten, o jehož čidle CO2 víme nejméně. Výrobce zveřejnil jen seznam měřených veličin od VOC a formaldehydu přes prach PM1 až PM10 po UV a hluk; typ čidla, rozsah ani přesnost pro CO2 nikde neuvádí. Displej nemá, napájí se ze sítě a propojí se s aplikací i prstenem Ultrahuman Ring AIR. Na jeho obranu: je to monitor celé domácnosti a CO2 je v něm jen jedna položka. Jenže u přístroje za cenu deseti EMOSů bych čekal aspoň jméno modulu. Co z téhle šestice patří vedle postele a co na pracovní stůl?

Do ložnice patří tichý měřič bez displeje, do kanceláře graf a alarm

V ložnici chcete ideálně splnit podmínky: nic nesmí svítit ani pípat. Z těch šesti je podle mě nejblíž Airthings Wave Enhance, bez displeje, na baterie a podle výrobce tichý; měření jednou za pět minut v noci nevadí. Airbi CO2AIR a GARNI 206 OneCare obstojí s vypnutým podsvícením, ale musí zůstat v zásuvce. A rada z návodu EMOS platí pro všechny: přístroj nedávejte těsně k hlavě, dech mu zkreslí hodnotu.

Zavřená ložnice je přesně to místo, kde automatická kalibrace zkreslí data. Buď ráno otevřete okno dokořán, aby čidlo každý týden zachytilo čerstvý vzduch zvenku, nebo přístroj jednou za měsíc vyneste ven a zkontrolujte, že ukazuje kolem 420 ppm. Měřič sám spánek nezlepší; co dál, máme v 11 tipech, jak zlepšit spánek.

V pracovně nebo dětském pokoji na učení chcete číslo na očích a barvu nebo alarm, když stoupne nad limit. Tady má navrch EMOS GoSmart E30300 s aplikací a notifikací do telefonu, takže se o vydýchané místnosti dozvíte, i když v ní zrovna nejste. GARNI 206 ukazuje denní graf bez aplikace, takže vidíte, v kolik hodin koncentrace překročí limit. Do místnosti s rekuperací patří ELEKTROBOCK SN121-AN, který větrání řídí sám. V zasedačce nebo třídě plné lidí se navíc čidlo může samo překalibrovat podle vydýchaného vzduchu a ukazovat míň; tam bych bral přístroj s tlačítkem pro ruční nastavení: EMOS, Airbi nebo GARNI.

Můj pohled

Měřič oxidu uhličitého je hlavně ukazatel, kdy vyvětrat. Padesát ppm je uvnitř tolerance; rozdíl mezi 900 a 2 400 pozná každé skutečné čidlo z levného konce nabídky, a přesně na něm záleží. Za své peníze bych chtěl tři vlastnosti: přiznaný typ čidla, vypínatelné světlo a zvuk a ruční kalibraci.

V téhle šestici to splňují EMOS, Airbi a GARNI; Airthings ruční kalibraci neuvádí a u Ultrahumanu neznáme ani čidlo. Zbytek je otázka, jestli chcete graf na displeji, notifikaci v telefonu, nebo tichý měřič na nočním stolku. Každý měsíc ho ale vyneste k oknu. Jinak vám po týdnu v nevětrané ložnici může ukazovat míň, než je pravda.